Překrásná Kleopatra
Kleopatra VII. Filopátor
Známá pod jménem Kleopatra byla egyptská královna pocházející z dynastie Ptolemaiovců. Byla třetí dcerou krále Ptolemaina XII.
Kleopatra byla nejdříve jmenována spoluvladařkou svého otce, jenže on brzy zemřel. Proto Kleopatra začala vládnout se svým bratrem Ptolemaiem XIII. Jelikož byl nezletilý, tak Kleopatra vládla prakticky sama. Opírala se o moc římské říše a to vyvolalo v Egyptě neklid a bouře. Kleopatra byla nucena utéci z Egypta.
Zpátky na trůn ji dosadil Gaius Julius Caesar, v té době velmi mocný Říman, se kterým si Kleopatra dojednala schůzku. Aby se do jeho paláce dostala nepozorovaně, nechala se zabalit do koberce. Caesar byl ohromen nejen její krásou, ale i moudrostí. Pozval Kleopatru na plavbu po Nilu. Tato cesta trvala dva měsíce a někdy je označována jako svatební, ačkoli se nikdy nevzali. Kleopatra měla s Caesarem syna Caesariona, který byl později jejím spoluvladařem. Caesar měl s Kleopatrou velké plány, které se však nikdy neuskutečnily, protože byl Caesar zavražděn.
Kleopatra se snažila být nezávislá na Římu. To zaujalo dalšího mocného Římana Marca Antonia, který poprosil Kleopatru o schůzku. Oba se do sebe zamilovali, i když byl Antonius ženatý. Měli spolu tři děti: dvojčata Kleopatru Selené a Alexandra Hélia, poté ještě syna Ptolemaia Filadelfa. Její vliv na Antonia byl tak velký, že Antonius začal rozdělovat východní provincie Říma mezi jejich děti. V roce 31 př. n. l. bylo však její a Antoniovo vojsko poraženo Octavianem v bitvě u Aktia. Královna si uvědomila, že má dvě možnosti. Buďto dobrovolně zemřít, nebo kráčet v Octavianově triumfálním průvodu Římem, jako jeho zajatkyně. Kleopatra se rozhodla pro první možnost. Nechal se uštknout kobrou, což jí podle egyptských tradic mělo zaručit nesmrtelnost a povýšení mezi bohy. Jestli se tato výjimečná žena skutečně dnes promenáduje mezi Bohy, nevíme, ale vzhledem k faktu, že uplynula velká řada století a na její popularitu to prakticky nemá vliv, tak v jistém smyslu skutečně nezemřela.Po Kleopatřině sebevraždě už Octavianovi nic nebránilo v tom, aby začlenil Egypt do Římské říše.
Málokdo ví, že Kleopatra si s sebou na každou cestu brala 500 oslic, v jejichž mléce se denně koupala. Byla také autorkou jedné z prvních kosmetických knih. Její recepty na krásu se nám napsané na papyru zachovaly až dodnes.
Podle nejnovějších výzkumů archeologů a také numismatiků a historiků byla Kleopatra na svou dobu skutečně neobvyklého vzezření.Měla drobný, kulatý obličej s výraznou bradou a úzké, ale tvarované rty.Měřila jen kolem 150 cm. Její horní přední zuby byly pěstěné, leč maličko větší. Evidentně to ale nevadilo.Byla velmi inteligentní, charismatická a údajně měla velmi svůdný hlas.
Kleopatřiny metody na udržení krásy
Kleopatra byla obklopena nejen skvělými učiteli, ale rovněž těmi nejlepšími „vizážisty“, a je znám i její velký zájem o magii. Lidé, kteří se starali o zdraví její pleti i ducha, jí byly hluboce oddáni. Byla milována tak upřímně, že někteří z jejích blízkých v den její smrti odešli s ní. Hodně velký důraz kladla královna na koupele a péči o vlasy.
Koupel pro přitažlivost
Do vody se přidá několik kapek oleje z růžového keře a mnoho okvětních plátků růží. Několik minut v této lázni má zajistit doslova magickou přitažlivost.
Pro vláčnou pleť
Používala do koupele oslí mléko, syrovátku, ovesné vločky, med, olivy, granátová jablka, angrešt, citrusy a také výtažky z včel a mravenčích kukel.
Maska na vlasy
Med smíchaný s ovesnými vločkami, heřmánkem, měsíčkem a žloutky z křepelčích vajec. Nakonec několik kapek citronu. To celé rozmělněno na kaši má mít báječný efekt na zdraví, pevnost a lesk vlasů.
Maska na obličej
Zase med, šťáva z granátového jablka, banánů a hroznového vína, kyselé kozí mléko a bezový olej. To jsou ingredience, které prý používala proti stárnutí pleti a jasný výraz.
Triky egyptských královen
Mastné vlasy a pleť – cypřišová voda
Nepěkné a slabé nehty – cypřišový oříšek smíchaný s moukou a vařený v octě
Lesklé vlasy a fixace barvy – rozdrcené lístky cypřiše s octem
Pupínky, akné a mastící se pleť – voda z cedrového dřeva
Krásné a zdravé nohy bez plísní a puklin – myrta smíchaná se včelím voskem a husím sádlem
Černé přírodní barvivo na vlasy – silný odvar z myrty
Podle některých historiků nepoužila kobru egyptskou (Naja haje), ale zmiji růžkatou (Vipera ammodytes). Christoph Schaefer však namítá, že okolnosti Kleopatřiny smrti neodpovídají následkům hadího uštknutí. Podle historických pramenů zemřela královna Egypta „klidnou a bezbolestnou smrtí“. Oběti kobřího uštknutí však umírají někdy i celé hodiny a dochází u nich k ochrnutí různých částí těla včetně okohybných svalů.
Z egyptských papyrů víme, že Kleopatra se o jedy a jejich účinky velmi intenzivně zajímala. Bylo to její hobby.
Míchala různé jedy a testovala je buď na zvířatech, nebo na odsouzencích. Byla sice v oboru toxikologie amatér-samouk, ale o kruté smrti obětí hadího uštknutí měla podle Schaefera zcela jistě velmi dobrou představu. Navíc určitě věděla, že ani uštknutí kobrou není stoprocentní zárukou smrti. Někdy kobra kousne „na sucho“ a nevytlačí do rány dostatek jedu. Další prapodivnou okolností je smrt dvou Kleopatřiných služebných. Kobra nemá podle Schaefera dost jedu na uštknutí tří lidí.
Proto německý historik předpokládá, že se Kleopatra otrávila jedovatým nápojem připraveným z bolehlavu plamatého (Conium maculatum), oměje šalamounku (Aconitum napellus) a opia.
Míchala různé jedy a testovala je buď na zvířatech, nebo na odsouzencích. Byla sice v oboru toxikologie amatér-samouk, ale o kruté smrti obětí hadího uštknutí měla podle Schaefera zcela jistě velmi dobrou představu. Navíc určitě věděla, že ani uštknutí kobrou není stoprocentní zárukou smrti. Někdy kobra kousne „na sucho“ a nevytlačí do rány dostatek jedu. Další prapodivnou okolností je smrt dvou Kleopatřiných služebných. Kobra nemá podle Schaefera dost jedu na uštknutí tří lidí.
![]() |
Omněj šalamounek |
![]() |
Bolehlav plamatý |
zdroj: wikipedia.org,popelky.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat